CLICK HERE FOR FREE BLOGGER TEMPLATES, LINK BUTTONS AND MORE! »

čtvrtek, června 23, 2011

Review: Oh. My. Gods. (Oh. My. Gods. #1)

Autor: Tera Lynn Childs (www)
Originální název: Oh. My. Gods
Český název: raději nepřekládat, vyšlo by něco děsného :D
Knižní série: Oh. My. Gods. #1
Žánr: fikce, romance, bohové

Nakladatelství (EN): Dutton Juvenile
Vydáno: květen 2008
Počet stran: 224 (hardcover)

Anotace (Goodreads):
Když se Phoebena máma vrátí z Řecka s novým manželem a všechny je odstěhuje na ostrov v Egejském moři, Phoebeny plány pro poslední rok na střední a běžeckou sezónu jsou najednou dávnou historií. Teď musí navštěvovat super exkluzivní akademii, kde přijetí závisí na rodokmenu s původem Dia, Héry a jiných řeckých bohů. Je to tak, jsou praví. Žádné mýty a jejich potomci jsou jako klasičtí hrdinové - superchytří a superkrásní s několika supersílami. A teď jsou v jejím běžeckém týmu! Vybavena pouze svými botami Nike a vůli vyhrát, Phoebe závodí o své místo mezi bohy.




Book trailer


Krátká recenze
Oh. My. Gods. je úžasná knížka, kterou přečtete za chvíli a je dobrým odreagováním. Děj se soustředí na ostrůvku Serfopoula v Egejském moři a zobrazuje příběh Phoebe, která se na tomto ostrůvku ocitne mezi potomky řeckých bohů. Každý z nich ovládá nějaké síly a ty se postupem času učí ovládat a rozvíjet. Příběh je občas malinko předvídatelný, ale to se kompenzuje dobře napsanými postavami a celou tou atmosférou Egejského moře a řecké mytologie. Rozhodně doporučuji jako oddechovku od krušných a náročných dní.

Proč jsem knihu začala číst?

  Protože mě zaujala jednak obálkou a jednak příběhem. Vždycky jsem měla ráda mýty řecké mytologie... vlastně všelijaké mýty, pověsti a tajemnosti. Když jsem si poprvé přečetla anotaci, řekla jsem si: "Někdy jindy," a knihu si založila do to-read poličky na goodreads. Navíc jsem měla rozečtenou jinou knihu, takže jsem se do toho nechtěla hned pouštět. Ale pak tu najednou nebylo co na čtení, tak jsem se, jako to vždy dělám, mrkla na nově zrecenzované knihy na jiných blozích. A narazila jsem na tuhle knihu - s dobrými ohlasy. Přečetla jsem si anotaci ještě jednou - tentokrát přeloženou do češtiny - a hned jsem měla jasno. Tu knihu si prostě musím přečíst.

První dojem?

(Aaaw ta kočička ^^)
Jak už jsem řekla - ehm, napsala -, řecká mytologie mě odjakživa fascinovala. Do prvních stránek jsem se pouštěla s nadšením. Už od první kapitoly se něco dělo a to se mi líbí. Takové "seznamovací" kapitoly mě totiž nějak extra nebaví a většinou se při nich nudím. Pak mi tím pádem spousta věcí uteče a najednou nevím, o co gou. Jenže to není případ téhle knihy. Bavila mě už od první kapitoly a dá se říct, že se tam pořád něco děje. Většinou. Můj první dojem této knihy byl tudíž velmi kladný.

Co se dělo pak?
(SPOILERY)

Kdyby mi moje máma provedla to, co provedla Phoebe, asi bych s ní nadosmrti nepromluvila. Když vám totiž hned po tom, co máte skoro v kapse stýpko na školu, na kterou jste společně se svými dlouholetými nejlepšími kamarádkami plánovali jít už léta přijde vaše máma s nějakým neznámým chlapem a řekne vám, že je to její nastávající, tudíž váš nový táta, a že se spolu s ním budete stěhovat do řecka a navštěvovat tam nějakou super-extra-prestižní akademii... No nešvihlo by to s váma? Se mnou teda jo.
A aby toho nebylo málo, tak se těsně před vyloděním na ostrově Serfopoula Phoebe dozví, že studenti oné super-extra-prestižní akademie jsou potomci řeckých Bohů. To už ani Phoebe nevydržela a švihla sebou. Divíte se jí?


Ale Phoebe je přece silná holka a vypořádala se s tím. Jenže to by na scénu nesměli přijít další překvapení typu nevlastní sestry - která by vedla v hitparádách zlých nevlastních sester -, domu bez TV a jen jedním starým počítačem s připojením na internet. A abych nezapomněla na všechny ty potomky Bohů, kteří Phoebe nemají zrovna moc v lásce. Tady nastávají momenty, kdy přesně víte - nebo alespoň tušíte -, co se stane. Je to takový ten klasický příběh, kdy se někdo přistěhuje do nového města, kde naprosto nikoho nezná, ve škole ho všichni ignorují, ba ne nenávidí, doma se taky nedá moc vydržet, ale i přesto si ten člověk najde pár přátelíček, kteří jsou tak ochotní a tráví s ním čas. Ale to nemám autorce za zlé, i tak mě to bavilo.


 Už od prváku Phoebe běhala distančky a vyhrávala. Popřípadě se umisťovala druhá, ale to jen ojediněle. Takže bylo celkem předvídatelné, že se zapojila do školního týmu. Při výberu ji však jeden z "kolegů" - a je to jen tak náhodou sexy kluk s černými kudrlinami, kterého Phoebe potkala ráno na pláži a který byl strašně milý - tak trošku sabotoval. Tím, že jí zauzloval tkaničky. Pomocí jeho powers.
To však nemění fakt na tom, že Phoebe byla do týmu přijata a zazávodí si na nějakém veledůležitém závodě.


Tímto nám začíná kapitola Phoebe a Griffin. Strašně se mi líbí, že to není takový ten typ příběhu, kde se hlavní hrdina na první pohled zamiluje do hlavní hrdinky a od té doby ji neustále pronásleduje a je tak milý, že je to až nereálné. Ne. Griffin byl sice na Phoebe při prvním setkání milý, ale jakmile se dozvěděl, kdo ona je - tudíž nothos, tj. normální člověk, bez powers, bez původu bohů - chová se k ní velmi nepěkně. Jakoby ji taky nenáviděl, jako zbytek školy. Od té doby jsem vůbec nevěděla, co od něj čekat. A to se mi líbí. Jenže Phoebe se nedá a i přesto všechno je ke Griffinovi jaksi přitahována. A jakmile se jí začne věnovat - i když jde třeba jen o trénink, do kterého ho ona sama vnutila pod výhružkou, že řekne trenérovi o té sabotáži - je to pro Phoebe marné. Zamilovala se do něj až po uši. A tady přichází další zajímavá část. Sázka.


I když je hned - od chvíle, kdy se holky (Pozor, holky!) vsadili o to, že se Phoebe do Griffina nezamiluje -  jasné, jak to asi skončí, i tak mě to neomrzelo a s nadšením jsem četla dál. Samozřejmě to bylo tak, že na to Phoebe přišla, zranilo ji to a Griffin měl co napravovat. Ale když se to tak vezme, to ke Griffinovi nebylo zrovna férový. On tu sázku neuzavřel. Neuzavřel, ale věděl o ní. Jenže vzhledem k tomu, že Phoebe zase uzavřela dohodu s její nevlastní sestrou, která zněla, že Phoebe rozdělí Griffina a jeho - teď už - bývalou přítelkyni, na jejíž jméno si momentálně nevzpomínám, bylo to vyrovnané.


Trošku si odskočíme a... je tu velký závod! Phoebe skončí téměř druhá, kdyby jí nepomohly něčí powers. A to právě ty její. Tohle jsem opravdu nečekala (i když... někde na začátku ano). Dozvídáme se, že Phoebe je potomkem bohyně Nike - ironie, co? :D - a že je jedním z nejsilnějších potomků na škole.

Celá kniha pak končí svatbou Phoebeny mámy a Damiena.

(KONEC SPOILERŮ)


Co bych řekla na závěr?
Že ta kniha byla úžasná oddechovka a pro ty, kteří zbožňují řeckou mytologii bude skvělým čtením. Děj byl sice trošku předvídatelný, ale čert to vem. Postavy se mi zdály pěkně propracované a Griffin je prostě úžasně napsaný.  Nebylo tam moc částí, kde bych se vyloženě nudila a nějaké odstavce dokonce přeskakovala, což je dobré znamení. Na odreagování rozhodně doporučuji. Člověk se najednou ocitne na ostrově v Egejském moři, kde je možné i to nemožné :).


Moje hodnocení
slonslonslonslon 

 3 A PŮL SLONA
(ano... slona :D)

P.S. - co říkáte na nový styl recenze? Příště se pokusím trošku zkrátit ten děj :). A jestli jste si všimli, jak je ten konec jiný, tak se omlouvám. Konec děje jsem dopisovala po dlouhé době a moc jsem se do toho nedostala :(. 

Všechny obrázky pochází z www.weheartit.com
Eres

4 comments:

VeEee

No, vypadá to celkem zajímavě :D a ta obálka je no, boty bych si asi vybrala jiný :D ale to je jedno. Kdybych se někdy ke knize dostala, tak si jí asi přečtu, protože mytologie se mi taky líbí, např. v Percy Jacksonovi. A bohové jsou prostě bohové, krásný a namyšlený :D. Jinak pěkná recenze a sloníci sou super! :)

Eres

Já bych si taky vybrala jiný :P :D. Řecká mytologie je prostě... boží (:D). Jako malá jsem hrála hru Age of Mythology a tam mě to chytlo :). Percyho jsem nečetla, jen jsem viděla film a je super :).
To by jinak nebyli bohové! A to je super :P :D.
A děkuji moc :).

Teresinha

při čtení jsem si přesně vzpomněla na Percy Jacksona, kterého jsem teda taky nečetla, protože mě to nějak nelákalo... ale tohle zní docela zajímavě, takové prázdninové čtení :)
Jinak recenze moc pěkná, nejspíš knížce pouvažuju :)

Eres

Přesně tak, prázdninové čtení :) dokonale jsi to vystihla :). A děkuji.

Okomentovat